ROADTRIP (6. DÍL)

Ve Slovinsku jsme pobyli v podstatě jen jeden den - příjezd odpoledne, 1 den na výlety, ráno odjezd. Ale místo, kde jsme bydleli se nám tak zalíbilo, že máme v plánu se sem vrátit i letos na podzim. Pojďte se podívat:

Celý plán cesty najdete tady

Slovinsko - 18.-20. září 2018 (Trboje)

Jak už jsem zmínila dříve, přejezdy jsme měli naplánované tak, aby nám zabraly cca 3 hodiny. Jezdili jsme je dopoledne, protože roční miminko si tou dobou plnilo svůj jediný denní spánek a opravdu minimálně polovinu cesty vždycky prospalo. Ovšem, když nespal, tak se mu v autě sedět nechtělo. Jako záchranu jsme měli zásobu dětských sušenek a jedno oblíbené CD Bombarďáků, ale dělali jsme i nouzové zastávky. Jako tady u jezera Ossiacher See - je to kousek od dálnice, ale obklopené resorty a chatičkami místních, takže k vodě jsme se nedostali, nicméně i ten výhled byl osvěžující.

Když jsme u těch výhledů - při průjezdu Rakouskem si předem zjistěte situaci na vaší cestě - skrz Alpy jsou na dálnicích placené tunely, které o něco zrychlí vaši cestu (a uleví peněžence), ale zas vás ochudí o krásné výhledy, které opravdu stojí za to! My jsme projeli jeden tunel v Rakousku a potom Karavanke tunel, který je přímo na hranicích se Slovinskem. Všude jinde jsme sjeli na menší cesty a kochali se. Chvíli jedete podél řeky mezi strmými skalami, chvíli vyjedete na vrcholek... Jo a zkontrolujte si před cestou brzdy, ty dostaly opravdu zabrat!

Jak ale přejedete hranice do Slovinska otevře se vám krajina indiánek, kde úplně v dáli tušíte Vinettoua na koni. Byla to naše první návštěva, ale určitě ne poslední, protože ta příroda tady je opravdu nádherná!

Na přespání na dvě noci jsme si na Airbnb našli skvělé místo přesně uprostřed mezi jezerem Bled a hlavním městem Ljublanou. Byla to malá vesnička Trboje a pronajali jsme si tu celý domeček, který využívají skauti pro svá setkávání. Takže míst na přespání tu bylo asi 20! A k tomu spousta deskových her, kytara, na dvoře houpačky, skvěle vybavená kuchyň a pec, na které mohly děti spát!

Na ubytování s Airbnb je super, že poznáte místní lidi. To se vám v hotelu jen tak nepodaří. Večer jsme se šli projít po vsi (která byla bohužel ten rok zrovna rozbagrovaná kvůli opravě kanalizace), ale kostel jsme viděli, jezero nás přivítalo krásným západem slunce a je tu i vyhlášená restaurace Čolnarna, kde sedíte venku pod stromy na kraji jezera, nebo na pontonech plujících na vodě. Mají výbornou zmrzlinu a skvělé dorty! No není ten výhled boží?

Druhý den jsme vyrazili k Bledu

Nejznámější slovinské jezero jsme měli od domečku 30 minut, takže jsme vyjeli až po obědě. Dopoledne jsme zvládli procházku po okolí, spánek miminka, pár úkolů do školy a uvařit oběd z našich železných zásob.
Pokud jedete k Bledu z hlavní dálnice na Ljublanu, přijedete nejprve do městečka Bled (na mapě vpravo). Nejznámější fotky jezera s kostelíkem na ostorvě jsou ale z pláží na protější straně (červeně označené).

Už samotná cesta autem podél jezera nabízí krásné výhledy. Kdybyste chtěli vidět víc, můžete se vyvézt lanovkou na vyhlídky, nebo autem vyjet k hradu na protější straně. U první pláže je placené parkoviště, camp a restaurace. I v polovině září tu bylo celkem dost lidí. Jezero je známé svojí veslařskou tradicí - několikrát se tu konalo dokonce mistrovství světa, na což upozorňují infocedule na druhé pláži. Můžete si tu půjčit loďky a dojet na ostrov uprostřed. Taky jsem tu viděli pár lidí na paddleboardu a dokonce potapěče.

První pláž je ideální pro děti - samozřejmě se hned chtěli všichni vykoupat. Je kamínková a vstup do vody je celkem pozvolný. Voda byla studená, ale čistá a slyšeli jsme tu češtinu asi z pěti dek. :) Je tu krásný výhled na Kostel, hrad i město Bled (tam břehy lemují hotelové komplexy).

Druhá pláž (na mapě ta víc nahoře) je určená pro veslařské regaty - je to tu betonové a do vody vbíhá dřevěné molo, takže tady jsme se už nekoupali. Z první pláže sem dojdete za chviličku, jde se po asfaltové cestě, takže i kočárky, koloběžky a odrážedla to tu zvládnou. Auta sem nesměla (snad jen zásobování). A kdybyste sem jeli vlakem, tak železniční stanice je kousek.

SPOUSTU TIPŮ NA CESTOVÁNÍ PO SLOVINSKU NAJDETE

NA BLOGU MÉ KAMARÁDKY DOVOLENKARKA.CZ

Večer jsme se vrátili do domečku s pecí a ráno se prošli na pole za vesnici... A to je stejně nejvíc! Když jdete tam, kam vás nohy nesou... Tam, kde jste viděli vykukovat věžičku kostela, nebo slyšeli vrčet traktor. Bez mapy a předem prošlapané cesty. Hrajete cestou kámen nůžky papír o to, jestli půjdete doprava nebo doleva a není včera ani zítra... 🎔