POZOR NA VYKŘIČNÍKY

Stala se nám taková věc… Naše děti se zamilovaly do Hurvínka. Hlavně sérii Hurvínkových dobrodružných výletů do minulosti, které napsala Helena Štáchová s Pavlem Cmíralem. Znají je skoro zpaměti, protože je poslouchají na všech našich dlouhých cestách v autě. Jsou skvělé, protože jsou dětsky vtipné, veselé a k tomu plné různých reálií a skutečností, kterými nás dodnes děti šokují. „To znám z Hurvínka,“ prohlašuje s oblibou náš předškolák, když vyjmenovává vnoučata a psy Babičky od Němcové, všechna jména Marie Terezie nebo proč vznikla Hladová zeď... No a jak Hurvínek skloňuje kočku – to už je úplně legendární povídání. To by měl znát každý čtvrťák a hned by se mu ty pády líp učily.


A s touhle láskou k Hurvínkovi Heleny Štáchové jsme se všemi dětmi vyrazili na nedělní dopolední představení Hurvínek mezi Osly. Natěšení na lumpárny, které chlapec zažije v zemi, kde se nemusí chodit do školy. To bude určitě sranda, napovídal nám žlutě zářící plakát s anotací: „Hurvínek se vydá do města Oslova. Děti si tam prý žijí jako v ráji! Nemusí se učit! Jaké to tam doopravdy je, se spolu s Hurvínkem můžete přesvědčit i vy!” To množství vykřičníků mě možná mělo varovat.


 

Děj

Hned na začátku příběhu přijde před Hurvínkův dům polidštěný Osel Hýkálek (jeho kolega Výkálek – ano, opravdu! – dostává slovo až ve druhé půli). Láká Hurvínka do města, kde není škola a kde je to bezvadné. Děti si tam celý den hrají a užívají. Hurvínek, který chvíli před tím nadával Máničce do šprťouchlín (ona pláče, on se směje), hned s Oslem odchází. Po cestě vypije nápoj, po kterém mu narostou oslí uši, a osel ho zapřahuje do vozu – nic z toho Hurvínka před cestou neodradí a mně začíná být styl vyprávění poněkud nepříjemný… Vtipné to není ani trochu a písničky, které v pauzách zpívají podivné kreatury (něco mezi oslem a čertem) jsou děsivé. Mánička vyráží se Spejblem Hurvínka hledat a město, o kterém do té doby nikdo neslyšel, bez problémů nacházejí.

Oficiální fotografie za stránek https://spejbl-hurvinek.cz

 Největší šok přišel ve chvíli, kdy se znovu zvedla opona ve městě Oslově a mně došlo, že tohle opravdu není komedie. Hurvínek se totiž ocitl v totalitním pracovním táboře! Drsný kápo - Osel Výkálek na děti křičí, ať makají a na jídlo, pití a spánek že můžou zapomenout. Děti posouvají po scéně hroudu čehosi sem a tam, vypadá to jako vrakoviště, nebo lom nevím, každopádně těžká fyzická práce. Hurvínek začíná chápat, kde se ocitl, že tohle nebude zem plná zábavy, a zpívá písničku, v níž posílá starostu města Oslova ke všem čertům. Na to přichází obří robot se svítícíma očima (!) a odvádí Hurvínka ze scény neznámo kam… Zíráme na to s otevřenou pusou. Proč v anotaci nestojí Hurvínek se ocitne v zemi krutosti a nesvobody? 

Mánička se Spejblem se dostanou do města v přestrojení, Spejbl je okamžitě odhalen a zajat, ale Mánička všechny zachrání, když najde v podzemním vězení Královnu Proměn a osvobodí ji. Všchni se vrací domů, Hurvínek prohlašuje, že se už docela těší do školy a zase nadává Máničce do šprťouchlín. To Spejbl šťastně glosuje závěrečnou větou celého představení – „Vypadá to, že se nám zase vrátily staré pořádky. A to je vlastně dobře.“

Nevěřícně tleskám spolu s ostatními a přemýšlím, jestli to ještě někomu přišlo divné, nemístné a absurdní. Nevím. Představení je doporučeno pro děti od 5 let, náš 5letý plakal, když to chvíli s Hurvínkem vypadalo fakt bledě... Polovině dětí jsou tu tak 3-4 roky, ti vůbec nemůžou chápat, co se děje. Pak pár dětí kolem 1. třídy. Naši jsou tu suveréně nejstarší, když nepočítám rodiče. Hurvínek má evidentně pověst prima zábavy pro prcky na nedělní dopoledne. Tak to jen, až vám příště babička řekne, dej mi děti, vezmu je na Hurvínka…

Oficiální fotografie za stránek https://spejbl-hurvinek.cz

Očekávání

Uznávám, že za polovinu mého zklamání může špatně nastavené očekávání. Šla jsem na srandu a dostala drama (možná by nebylo od věci to do těch programů psát...). Šla jsem na chytré povídání a dostala hloupost. Šla jsem na nadsázku o škole a vzdělávání a dostala tvrdou facku v podobě pracovního lágru. S hlavou plnou otázek, jimž kralovala Kdo a kdy tohle napsal? jsem doma sedla k počítači. Stále ještě jsem to omlouvala nějakým dobovým kontextem, přece jenom Hurvínek má 100 let, za tu dobu mohlo vzniknout kde co… Ale bohužel ne. Je to představení, které mělo premiéru v roce 2011 a autor tímto představením debutoval v roli scénáristy.

Na první pohled tento příběh může vypadat, jako klasický narativ „Dobře se uč a choď do školy, abys nedopadl jako Hurvínek“. Když pominu fakt, že i tohle vyhrožování už by mohlo ve 21. století být překonané, tak Hurvínek je tu vlastně krutě potrestán za to, že ho škola nebaví. To ale přece není chyba Hurvínka! Hurvínek jen utíká ve svém zoufalství k něčemu, co mu slibuje lepší život… A to známe z praxe taky... Proč není ve městě Oslově s nadsázkou a humorem ukázána absurdita školského systému? Proč se nezasmát tomu, že školy nereflektují potřeby současných dětí? Proč nenavrhnout (třeba vtipná a nereálná) řešení, která by naopak vyhovovala takovým dětem, jako je Hurvínek? Aby i ony chodily do školy rády. Namísto toho ukazujeme dětem svět beznaděje, kam se propadnou, jestli neabsolvují školu takovou, jaká je…? Děkuji, nechci!

A závěr o starých pořádcích je v kontextu školství úplně mimo. Potřebujeme změnu jako sůl a žádné staré pořádky nikdy nebyly lepší, než to, co chtějí žít budoucí generace... 

Shrnutí

Mně vůbec nevadí, že je v představení pro děti zobrazována krutost a nesmyslnost totalitní moci. Naopak, děti by se měly seznamovat s různými způsoby života a historickými dobami. Vadí mi,  že se to děje bez předchozího upozornění, že divák přichází naprosto nepřipraven. A vadí mi, že se to děje hlavnímu hrdinovi, na kterého se přijdou natěšené děti podívat. S tím souvisí i to, že je spousta dětí, které se s hlavním hrdinou ztotožňují - také nemají rády školu, neradi se učí a baví je lumpárny. Co si tyto děti mají z představení odnést? A v neposlední řadě si myslím, že kultura má být moderní a poukazovat na aktuální společenská témata.

 

Míša

PS: Pokud sdílíte podobné názory, doporučuju navštívit představení divadla Minor.